ਧੰਨ ਧੰਨ ਸ਼੍ੀ ਗੁਰੂ ਗ੍ਰੰਥ ਸਾਹਿਬ ਜੀ : ਅੰਗ ੫੭੯ ( Ang 579 of 1430 )





ਜਾਨੀ ਘਤਿ ਚਲਾਇਆ ਲਿਖਿਆ ਆਇਆ ਰੁੰਨੇ ਵੀਰ ਸਬਾਏ ॥
Jaanee Ghath Chalaaeiaa Likhiaa Aaeiaa Runnae Veer Sabaaeae ||
जानी घति चलाइआ लिखिआ आइआ रुंने वीर सबाए ॥
This dear soul is driven off, when the pre-ordained Order is received, and all the relatives cry out in mourning.


ਕਾਂਇਆ ਹੰਸ ਥੀਆ ਵੇਛੋੜਾ ਜਾਂ ਦਿਨ ਪੁੰਨੇ ਮੇਰੀ ਮਾਏ ॥
Kaaneiaa Hans Thheeaa Vaeshhorraa Jaan Dhin Punnae Maeree Maaeae ||
कांइआ हंस थीआ वेछोड़ा जां दिन पुंने मेरी माए ॥
The body and the swan-soul are separated, when one's days are past and done, O my mother.


ਜੇਹਾ ਲਿਖਿਆ ਤੇਹਾ ਪਾਇਆ ਜੇਹਾ ਪੁਰਬਿ ਕਮਾਇਆ ॥
Jaehaa Likhiaa Thaehaa Paaeiaa Jaehaa Purab Kamaaeiaa ||
जेहा लिखिआ तेहा पाइआ जेहा पुरबि कमाइआ ॥
As is one's pre-ordained Destiny, so does one receive, according to one's past actions.


ਧੰਨੁ ਸਿਰੰਦਾ ਸਚਾ ਪਾਤਿਸਾਹੁ ਜਿਨਿ ਜਗੁ ਧੰਧੈ ਲਾਇਆ ॥੧॥
Dhhann Sirandhaa Sachaa Paathisaahu Jin Jag Dhhandhhai Laaeiaa ||1||
धंनु सिरंदा सचा पातिसाहु जिनि जगु धंधै लाइआ ॥१॥
Blessed is the Creator, the True King, who has linked the whole world to its tasks. ||1||


ਸਾਹਿਬੁ ਸਿਮਰਹੁ ਮੇਰੇ ਭਾਈਹੋ ਸਭਨਾ ਏਹੁ ਪਇਆਣਾ ॥
Saahib Simarahu Maerae Bhaaeeho Sabhanaa Eaehu Paeiaanaa ||
साहिबु सिमरहु मेरे भाईहो सभना एहु पइआणा ॥
Meditate in remembrance on the Lord and Master, O my Siblings of Destiny; everyone has to pass this way.


ਏਥੈ ਧੰਧਾ ਕੂੜਾ ਚਾਰਿ ਦਿਹਾ ਆਗੈ ਸਰਪਰ ਜਾਣਾ ॥
Eaethhai Dhhandhhaa Koorraa Chaar Dhihaa Aagai Sarapar Jaanaa ||
एथै धंधा कूड़ा चारि दिहा आगै सरपर जाणा ॥
These false entanglements last for only a few days; then, one must surely move on to the world hereafter.


ਆਗੈ ਸਰਪਰ ਜਾਣਾ ਜਿਉ ਮਿਹਮਾਣਾ ਕਾਹੇ ਗਾਰਬੁ ਕੀਜੈ ॥
Aagai Sarapar Jaanaa Jio Mihamaanaa Kaahae Gaarab Keejai ||
आगै सरपर जाणा जिउ मिहमाणा काहे गारबु कीजै ॥
He must surely move on to the world hereafter, like a guest; so why does he indulge in ego?


ਜਿਤੁ ਸੇਵਿਐ ਦਰਗਹ ਸੁਖੁ ਪਾਈਐ ਨਾਮੁ ਤਿਸੈ ਕਾ ਲੀਜੈ ॥
Jith Saeviai Dharageh Sukh Paaeeai Naam Thisai Kaa Leejai ||
जितु सेविऐ दरगह सुखु पाईऐ नामु तिसै का लीजै ॥
Chant the Name of the Lord; serving Him, you shall obtain peace in His Court.


ਆਗੈ ਹੁਕਮੁ ਨ ਚਲੈ ਮੂਲੇ ਸਿਰਿ ਸਿਰਿ ਕਿਆ ਵਿਹਾਣਾ ॥
Aagai Hukam N Chalai Moolae Sir Sir Kiaa Vihaanaa ||
आगै हुकमु न चलै मूले सिरि सिरि किआ विहाणा ॥
In the world hereafter, no one's commands will be obeyed. According to their actions, each and every person proceeds.


ਸਾਹਿਬੁ ਸਿਮਰਿਹੁ ਮੇਰੇ ਭਾਈਹੋ ਸਭਨਾ ਏਹੁ ਪਇਆਣਾ ॥੨॥
Saahib Simarihu Maerae Bhaaeeho Sabhanaa Eaehu Paeiaanaa ||2||
साहिबु सिमरिहु मेरे भाईहो सभना एहु पइआणा ॥२॥
Meditate in remembrance on the Lord and Master, O my Siblings of Destiny; everyone has to pass this way. ||2||


ਜੋ ਤਿਸੁ ਭਾਵੈ ਸੰਮ੍ਰਥ ਸੋ ਥੀਐ ਹੀਲੜਾ ਏਹੁ ਸੰਸਾਰੋ ॥
Jo This Bhaavai Sanmrathh So Thheeai Heelarraa Eaehu Sansaaro ||
जो तिसु भावै सम्रथ सो थीऐ हीलड़ा एहु संसारो ॥
Whatever pleases the Almighty Lord, that alone comes to pass; this world is an opportunity to please Him.


ਜਲਿ ਥਲਿ ਮਹੀਅਲਿ ਰਵਿ ਰਹਿਆ ਸਾਚੜਾ ਸਿਰਜਣਹਾਰੋ ॥
Jal Thhal Meheeal Rav Rehiaa Saacharraa Sirajanehaaro ||
जलि थलि महीअलि रवि रहिआ साचड़ा सिरजणहारो ॥
The True Creator Lord is pervading and permeating the water, the land and the air.


ਸਾਚਾ ਸਿਰਜਣਹਾਰੋ ਅਲਖ ਅਪਾਰੋ ਤਾ ਕਾ ਅੰਤੁ ਨ ਪਾਇਆ ॥
Saachaa Sirajanehaaro Alakh Apaaro Thaa Kaa Anth N Paaeiaa ||
साचा सिरजणहारो अलख अपारो ता का अंतु न पाइआ ॥
The True Creator Lord is invisible and infinite; His limits cannot be found.


ਆਇਆ ਤਿਨ ਕਾ ਸਫਲੁ ਭਇਆ ਹੈ ਇਕ ਮਨਿ ਜਿਨੀ ਧਿਆਇਆ ॥
Aaeiaa Thin Kaa Safal Bhaeiaa Hai Eik Man Jinee Dhhiaaeiaa ||
आइआ तिन का सफलु भइआ है इक मनि जिनी धिआइआ ॥
Fruitful is the coming of those, who meditate single-mindedly on Him.


ਢਾਹੇ ਢਾਹਿ ਉਸਾਰੇ ਆਪੇ ਹੁਕਮਿ ਸਵਾਰਣਹਾਰੋ ॥
Dtaahae Dtaahi Ousaarae Aapae Hukam Savaaranehaaro ||
ढाहे ढाहि उसारे आपे हुकमि सवारणहारो ॥
He destroys, and having destroyed, He creates; by His Order, He adorns us.


ਜੋ ਤਿਸੁ ਭਾਵੈ ਸੰਮ੍ਰਥ ਸੋ ਥੀਐ ਹੀਲੜਾ ਏਹੁ ਸੰਸਾਰੋ ॥੩॥
Jo This Bhaavai Sanmrathh So Thheeai Heelarraa Eaehu Sansaaro ||3||
जो तिसु भावै सम्रथ सो थीऐ हीलड़ा एहु संसारो ॥३॥
Whatever pleases the Almighty Lord, that alone comes to pass; this world is an opportunity to please Him. ||3||


ਨਾਨਕ ਰੁੰਨਾ ਬਾਬਾ ਜਾਣੀਐ ਜੇ ਰੋਵੈ ਲਾਇ ਪਿਆਰੋ ॥
Naanak Runnaa Baabaa Jaaneeai Jae Rovai Laae Piaaro ||
नानक रुंना बाबा जाणीऐ जे रोवै लाइ पिआरो ॥
Nanak: he alone truly weeps, O Baba, who weeps in the Lord's Love.


ਵਾਲੇਵੇ ਕਾਰਣਿ ਬਾਬਾ ਰੋਈਐ ਰੋਵਣੁ ਸਗਲ ਬਿਕਾਰੋ ॥
Vaalaevae Kaaran Baabaa Roeeai Rovan Sagal Bikaaro ||
वालेवे कारणि बाबा रोईऐ रोवणु सगल बिकारो ॥
One who weeps for the sake of worldly objects, O Baba, weeps totally in vain.


ਰੋਵਣੁ ਸਗਲ ਬਿਕਾਰੋ ਗਾਫਲੁ ਸੰਸਾਰੋ ਮਾਇਆ ਕਾਰਣਿ ਰੋਵੈ ॥
Rovan Sagal Bikaaro Gaafal Sansaaro Maaeiaa Kaaran Rovai ||
रोवणु सगल बिकारो गाफलु संसारो माइआ कारणि रोवै ॥
This weeping is all in vain; the world forgets the Lord, and weeps for the sake of Maya.


ਚੰਗਾ ਮੰਦਾ ਕਿਛੁ ਸੂਝੈ ਨਾਹੀ ਇਹੁ ਤਨੁ ਏਵੈ ਖੋਵੈ ॥
Changaa Mandhaa Kishh Soojhai Naahee Eihu Than Eaevai Khovai ||
चंगा मंदा किछु सूझै नाही इहु तनु एवै खोवै ॥
He does not distinguish between good and evil, and wastes away this life in vain.


ਐਥੈ ਆਇਆ ਸਭੁ ਕੋ ਜਾਸੀ ਕੂੜਿ ਕਰਹੁ ਅਹੰਕਾਰੋ ॥
Aithhai Aaeiaa Sabh Ko Jaasee Koorr Karahu Ahankaaro ||
ऐथै आइआ सभु को जासी कूड़ि करहु अहंकारो ॥
Everyone who comes here, shall have to leave; to act in ego is false.


ਨਾਨਕ ਰੁੰਨਾ ਬਾਬਾ ਜਾਣੀਐ ਜੇ ਰੋਵੈ ਲਾਇ ਪਿਆਰੋ ॥੪॥੧॥
Naanak Runnaa Baabaa Jaaneeai Jae Rovai Laae Piaaro ||4||1||
नानक रुंना बाबा जाणीऐ जे रोवै लाइ पिआरो ॥४॥१॥
Nanak: he alone truly weeps, O Baba, who weeps in the Lord's Love. ||4||1||


ਵਡਹੰਸੁ ਮਹਲਾ ੧ ॥
Vaddehans Mehalaa 1 ||
वडहंसु महला १ ॥
Wadahans, First Mehl:


ਆਵਹੁ ਮਿਲਹੁ ਸਹੇਲੀਹੋ ਸਚੜਾ ਨਾਮੁ ਲਏਹਾਂ ॥
Aavahu Milahu Sehaeleeho Sacharraa Naam Leaehaan ||
आवहु मिलहु सहेलीहो सचड़ा नामु लएहां ॥
Come, O my companions - let us meet together and dwell upon the True Name.


ਰੋਵਹ ਬਿਰਹਾ ਤਨ ਕਾ ਆਪਣਾ ਸਾਹਿਬੁ ਸੰਮ੍ਹ੍ਹਾਲੇਹਾਂ ॥
Roveh Birehaa Than Kaa Aapanaa Saahib Sanmhaalaehaan ||
रोवह बिरहा तन का आपणा साहिबु सम्हालेहां ॥
Let us weep over the body's separation from the Lord and Master; let us remember Him in contemplation.


ਸਾਹਿਬੁ ਸਮ੍ਹ੍ਹਾਲਿਹ ਪੰਥੁ ਨਿਹਾਲਿਹ ਅਸਾ ਭਿ ਓਥੈ ਜਾਣਾ ॥
Saahib Samhaalih Panthh Nihaalih Asaa Bh Outhhai Jaanaa ||
साहिबु सम्हालिह पंथु निहालिह असा भि ओथै जाणा ॥
Let us remember the Lord and Master in contemplation, and keep a watchful eye on the Path. We shall have to go there as well.


ਜਿਸ ਕਾ ਕੀਆ ਤਿਨ ਹੀ ਲੀਆ ਹੋਆ ਤਿਸੈ ਕਾ ਭਾਣਾ ॥
Jis Kaa Keeaa Thin Hee Leeaa Hoaa Thisai Kaa Bhaanaa ||
जिस का कीआ तिन ही लीआ होआ तिसै का भाणा ॥
He who has created, also destroys; whatever happens is by His Will.


ਜੋ ਤਿਨਿ ਕਰਿ ਪਾਇਆ ਸੁ ਆਗੈ ਆਇਆ ਅਸੀ ਕਿ ਹੁਕਮੁ ਕਰੇਹਾ ॥
Jo Thin Kar Paaeiaa S Aagai Aaeiaa Asee K Hukam Karaehaa ||
जो तिनि करि पाइआ सु आगै आइआ असी कि हुकमु करेहा ॥
Whatever He has done, has come to pass; how can we command Him?


ਆਵਹੁ ਮਿਲਹੁ ਸਹੇਲੀਹੋ ਸਚੜਾ ਨਾਮੁ ਲਏਹਾ ॥੧॥
Aavahu Milahu Sehaeleeho Sacharraa Naam Leaehaa ||1||
आवहु मिलहु सहेलीहो सचड़ा नामु लएहा ॥१॥
Come, O my companions - let us meet together and dwell upon the True Name. ||1||


ਮਰਣੁ ਨ ਮੰਦਾ ਲੋਕਾ ਆਖੀਐ ਜੇ ਮਰਿ ਜਾਣੈ ਐਸਾ ਕੋਇ ॥
Maran N Mandhaa Lokaa Aakheeai Jae Mar Jaanai Aisaa Koe ||
मरणु न मंदा लोका आखीऐ जे मरि जाणै ऐसा कोइ ॥
Death would not be called bad, O people, if one knew how to truly die.


ਸੇਵਿਹੁ ਸਾਹਿਬੁ ਸੰਮ੍ਰਥੁ ਆਪਣਾ ਪੰਥੁ ਸੁਹੇਲਾ ਆਗੈ ਹੋਇ ॥
Saevihu Saahib Sanmrathh Aapanaa Panthh Suhaelaa Aagai Hoe ||
सेविहु साहिबु सम्रथु आपणा पंथु सुहेला आगै होइ ॥
Serve your Almighty Lord and Master, and your path in the world hereafter will be easy.


ਪੰਥਿ ਸੁਹੇਲੈ ਜਾਵਹੁ ਤਾਂ ਫਲੁ ਪਾਵਹੁ ਆਗੈ ਮਿਲੈ ਵਡਾਈ ॥
Panthh Suhaelai Jaavahu Thaan Fal Paavahu Aagai Milai Vaddaaee ||
पंथि सुहेलै जावहु तां फलु पावहु आगै मिलै वडाई ॥
Take this easy path, and you shall obtain the fruits of your rewards, and receive honor in the world hereafter.


ਭੇਟੈ ਸਿਉ ਜਾਵਹੁ ਸਚਿ ਸਮਾਵਹੁ ਤਾਂ ਪਤਿ ਲੇਖੈ ਪਾਈ ॥
Bhaettai Sio Jaavahu Sach Samaavahu Thaan Path Laekhai Paaee ||
भेटै सिउ जावहु सचि समावहु तां पति लेखै पाई ॥
Go there with your offering, and you shall merge in the True Lord; your honor shall be confirmed.


ਮਹਲੀ ਜਾਇ ਪਾਵਹੁ ਖਸਮੈ ਭਾਵਹੁ ਰੰਗ ਸਿਉ ਰਲੀਆ ਮਾਣੈ ॥
Mehalee Jaae Paavahu Khasamai Bhaavahu Rang Sio Raleeaa Maanai ||
महली जाइ पावहु खसमै भावहु रंग सिउ रलीआ माणै ॥
You shall obtain a place in the Mansion of the Lord Master's Presence; being pleasing to Him, you shall enjoy the pleasures of His Love.


ਮਰਣੁ ਨ ਮੰਦਾ ਲੋਕਾ ਆਖੀਐ ਜੇ ਕੋਈ ਮਰਿ ਜਾਣੈ ॥੨॥
Maran N Mandhaa Lokaa Aakheeai Jae Koee Mar Jaanai ||2||
मरणु न मंदा लोका आखीऐ जे कोई मरि जाणै ॥२॥
Death would not be called bad, O people, if one knew how to truly die. ||2||


ਮਰਣੁ ਮੁਣਸਾ ਸੂਰਿਆ ਹਕੁ ਹੈ ਜੋ ਹੋਇ ਮਰਨਿ ਪਰਵਾਣੋ ॥
Maran Munasaa Sooriaa Hak Hai Jo Hoe Maran Paravaano ||
मरणु मुणसा सूरिआ हकु है जो होइ मरनि परवाणो ॥
The death of brave heroes is blessed, if it is approved by God.